RECENZE: Laphroaig PX Cask – příjemně nasládlá rašelina [Jak chutná 88 %]

Pokud nedáte dopustit na výbornou kouřovou whisky, Laphroaig vám asi představovat nemusím. Právě výrazná kouřovitost a medicínská chuť jódu je poznávacím znamením prakticky všech kousků z dílny této skotské palírny. Přestože v nabídce destilerie bychom Laphroaig nalezli celou řadu zajímavých whisky, v dnešní recenzi se podívám na Laphroaig PX Cask Triple Matured, která byla původně určena pro bezcelní zóny, ale dnes ji lze zakoupit i mimo letiště.

Palírna z ostrova Islay

Samozřejmě neochudím ani milovníky historie a zeměpisu. Palírna Laphroaig se nachází na odlehlém skotském ostrově Islay, kam umění destilace tohoto alkoholického nápoje údajně přinesli irští mnichové. Přestože celou řádku let zde whisky vznikala nelegálně, uvolnění legislativy vedlo mimo jiné ke zrození destilerie Laphroaig v roce 1815, tedy před více než dvě stě lety. 

V rodině jejích zakladatelů, farmářů Donalda a Alexandra Johnstonových, destilerie zůstala po celých 139 let. Netrvalo dlouho a v roce 1929 se prodej whisky Laphroaig rozšířil do celého světa. Její vzrůstající sláva upoutala pozornost tehdejšího prince Charlese, dnes již samozřejmě krále Karla III., který palírnu dokonce dvakrát navštívil, poprvé v roce 1994 a podruhé v roce 2008. 

Podrobnosti a hodnocení whisky

Metoda výroby

Vzhledem k dlouhé tradici destilerie asi nebude žádným překvapením, že se majitelé stále drží ověřených postupů výroby. Při výrobě je používán sladový ječmen sušený nad ohněm z rašeliny (metoda typická právě pro ostrov Islay), který dodává whisky typickou kouřovitost. Díky použití místní pramenité vody zase whisky získává charakteristickou chuť jódu.

Samotná whisky Laphroaig PX Cask Triple Matured zraje v sudech z amerického dubu nejen po bourbonu, ale také v sudech Quarter cask a sudech po víně Pedro Ximenéz, jak ostatně napovídá PX v názvu. Výrobce bohužel neudává, jak dlouho je tato single malt whisky stařena. Na závěr je ředěna na 48% obsah alkoholu.

Design lahve

Pokud už jste se s nějakou whisky značky Laphroaig setkali, láhev vás pravděpodobně nijak nepřekvapí. Drží se jednotného stylu značky, který zahrnuje láhev ze zeleného skla a na skotské poměry poměrně minimalistickou etiketou. Ačkoliv osobně nedám dopustit na krásné designové etikety, jakými se může pochlubit třeba Talisker 10, jednoduché provedení lahví Laphroaig (například Laphroaig 10) má rozhodně něco do sebe. Nechybí ani dárková tuba v ladící bílé, černé a vínově červené (snad odkaz na zrání v sudech po vínu Pedro Ximenéz?), která se na rozdíl od samotné etikety lahve pyšní ilustrací samotné palírny.

Barva, vůně a chuť

Jak se však říká, nesuď whisky podle obalu – pojďme se raději podívat na obsah lahve. Přestože by podle výrobce neměla být whisky nijak uměle dobarvována, těšit se můžete na krásně zlatavou barvu. Ve vůni převládá podle očekávání kouřovitost, jód a rašelina. Při druhém přivonění se však rozvinou i jemné tóny ovoce (zejména rozinek) a sherry. Kouřovitost a rašelina dominují také chuti, opět se však můžete těšit na ovocnější tóny rozinek. Závěr je středně dlouhý, s přetrvávajícími tóny jódu a kouře, ačkoliv je postupně nahrazuje sladkost dubového dřeva.