RECENZE: Isle of Jura 10y

Pokud patříte mezi milovníky literární klasiky, název Jura vám možná něco říká – jedná se o ostrov ve skotském souostroví Vnitřní Hebridy, na kterém George Orwell napsal své neznámější dílo, 1984. Jeho hlavním důvodem pro výběr tohoto odlehlého ostrova bylo především to, že prakticky zeje prázdnotou. Ani to však není tak úplně pravda. Na ostrově bychom totiž našli palírnu Jura, která se může pyšnit několika prvenstvími (často bohužel pouze teoretickými, jak vám prozradím později). A proč vám vykládám o Orwellovi? V dnešní recenzi se totiž podívám na kousek z této odlehlé palírny, desetiletou whisky Jura se 40% obsahem alkoholu. 

Potenciálně nejstarší palírna ve Skotsku

Nebudu vás napínat ohledně – teoretické prvenství se týká roku založení palírny. Přestože podle oficiálních záznamů byla palírna Jura založena v roce 1819 Archibaldem Campbellem, některé historické prameny napovídají, že na ostrově docházelo k nelegálnímu pálení whisky už v šestnáctém století. Pokud by to skutečně byla pravda, mohlo by to znamenat především to, že se jedná o nejstarší palírnu ve Skotsku. Toto prvenství však bohužel zůstává pouze spekulací.

Následný osud palírny po jejím oficiálním založením se neobešel bez komplikací. Několikrát změnila majitele, až v roce 1876 skončila v rukou společnosti James Ferguson & Sons. O čtvrtstoletí později byla zrušena.

Nová, úspěšnější éra palírny Jura se začala psát v roce 1960, kdy ji zakoupila firma Charles Mackinlay & Co., která se pustila do rozsáhlé rekonstrukce a obnovila výrobu. Dlouho se však u nich neohřála a v roce 1933 padla palírna do rukou společnosti Whyte & Mackay. Ta má ve světě nejlepší whisky své pevné místo – vedle její vlastní produkce v podobě blended whisky najdeme v jejím portfoliu například světoznámý Dalmore (Dalmore 15y). 

Podrobnosti a hodnocení whisky

Jednou z prvních změn, které nový majitel přinesl, bylo přelití všech zrajících whisky Jura do kvalitních sudů po Bourbonu. Tento krok se jednoznačně vyplatil, jelikož dnes se jednosladová whisky Jura vyšplhala na hned třetí místo mezi nejprodávanějšími whisky v celé Británii. 

Prohlídka palírny jen pro trpělivé

Vzhledem k tomuto úspěchu se majitelé pustily do dalších rekonstrukcí. Jejich výsledkem byla nejen výměna všech čtyř kotlů (ke kterým se ještě vrátím), ale také vybudování návštěvnického centra. Pokud vás však láká prohlídka této palírny, musím vás předem varovat – cesta na tento odlehlý skotský ostrov je skutečně jen pro trpělivé jedince. Pokud budete vyrážet z Londýna, připravte se na dvě cesty letadlem a jednu cestu lodí. 

Jak se vyrábí desetiletá whisky Jura?

Zanechme však úvah o tom, zda palírna Jura vůbec stojí za návštěvu, a pojďme se raději podívat na slibovanou metodu výroby, respektive kotle, které palírna používá. I zde byla palírna velice blízko významnému prvenství, a to v oblasti výšky kotlů. Bohužel Juru předběhla další skotská palírna, Glenmorangie (Glenmorangie 10y), a Jura se tak musí spokojit s druhým místem. 

Po destilaci na vysokých destilačních kotlích je whisky uložena ke zrání na deset let do sudů po americkém bourbonu. Ke konci staření je přelita do sudů po Oloroso sherry za účelem zjemnění chuti. 

Lahev s ladnými křivkami

Po desetiletém zrání je desetiletá whisky Jura lahvována. Právě lahve jsou jedním z hlavních důvodů, proč mě tato whisky zaujala. Zvláštně baňatý tvar měl v minulosti za úkol zvýšit odolnost lahve při převozu, což je vzhledem k odlehlosti a špatné dostupnosti ostrova Jura pochopitelné. Troufám si však říct, že právě netypický tvar se stal hlavním důvodem, proč si desetiletou whisky Juru (či jiný kousek z nabídky této destilerie) pořídit domů. Krásný tvar lahve decentně doplňuje poměrně minimalistické, moderní logo s bronzovými detaily, které pěkně ladí s barvou whisky uvnitř. 

Barva, chuť a vůně

Po nalití do skleničky na whisky je barva whisky lehce jantarová s nazlátlými tóny. Vůně zaujme nasládlostí a poměrně výraznou kouřovitostí, které sekundují tóny nektarinek, kávy a hořké čokolády, bezpochyby dodané stařením v sudech po sherry. Určitá sladkost ovoce a čokolády se projevuje i v chuti. Závěr je střední a objeví se v něm tóny koření a oříšků. Za zmínku stojí také poměrně olejové tělo. 

Co se týká chuti, musím přiznat, že je poněkud nevýrazná a milovníka opravdu dobré whisky tak nejspíš příliš neuchvátí. Zachutnat by však mohla těm, kteří s whisky teprve začínají či dávají přednost sladší whisky, neurazí ani při příležitostném popíjení.