Půl tisíciletí tradice: Jak se rodila legenda Staré Myslivecké

Ve světě plném moderních destilátů a globalizovaných značek stojí jedna česká whisky jako živoucí pomník naší alkoholické tradice. Stará Myslivecká není jen nápojem – je to příběh tří výjimečných mužů, pěti staletí řemeslné dovednosti a nejstarší palírny v Evropě. Když si dnes otevřete láhev s ikonickým myslivcem na etiketě, nepijete jen whisky. Pijete kus české historie, kterou započal renesanční magnát, rozvinul vizionářský podnikatel a zdokonalil průkopník destilace.

Renesanční velikán a jeho dědictví

Celý příběh začíná v roce 1518, kdy se Vilém z Pernštejna rozhodl udělat něco, co ovlivní budoucnost českého pálenictví na půl tisíciletí dopředu. Tento muž, jeden z nejmocnějších šlechticů své doby, udělil 4. července právo várečné Jožovi ze Seloutka, majiteli domu U Zeleného stromu v Prostějově. Možná to vypadá jako běžná šlechtická lichotka, ale Vilém z Pernštejna dělal máloco náhodou.

Vilém nebyl jen obyčejný šlechtic. Byl to renesanční vizionář, který dokázal spojit středověkou moc s moderním podnikatelským duchem. Jeho panství bylo třikrát větší než slavné rožmberské dominium. Byl to muž, který budoval rybníky na celém Pardubicku, stavěl pevnosti, které neměly v Evropě obdobu, a podporoval nejrůznější řemesla a obchody.

Když uděloval právo várečné prostějovskému domu, věděl, co dělá. Prostějov se nacházel na důležitých obchodních cestách, měl dobrou vodu a kvalitní obilí z okolí. Vilém možná netušil, že tím zakládá nejstarší kontinuálně fungující palírnu v Evropě, ale jeho obchodní instinkt ho nezklamal.

Palírna U Zeleného stromu začala od samého počátku s výrobou žitných destilátů. Žito bylo v té době základním obilím českých zemí a destilace z něj byla považována za umění. První pálenci nebyli jen řemeslníci, ale skutečí alchymisté svého oboru, kteří experimentovali s různými postupy a recepturami.

Průkopník, který změnil hru

Po staletích stabilní, ale lokální výroby přišel do hry muž, který měl změnit osud Staré Myslivecké navždy. Jakub Vojáček, prostějovský podnikatel 19. století, převzal palírnu a začal ji modernizovat způsobem, který byl pro svou dobu revoluční.

Vojáček nebyl jen další místní pálič. Byl to průkopník průmyslové destilace, který investoval do nejmodernějších destilačních aparatur své doby. Zatímco jeho kolegové se drželi tradičních metod, Vojáček experimentoval s novými technologiemi a postupy. Jeho žitná pálenka dosahovala kvality, která byla na tehdejší poměry mimořádná.

Ale Jakub Vojáček měl větší ambice než jen místní úspěch. Rozšířil svůj obchodní dosah daleko za hranice Prostějova a začal budovat distribuční síť, která sahala do různých částí Českého království. Jeho whisky získávala renomé a pověst kvality, která se začala šířit mezi znalci dobrého alkoholu.

Vojáček ale také věděl, že pro skutečný úspěch potřebuje víc než jen dobrou whisky. Potřeboval někoho s mezinárodními zkušenostmi, někdo, kdo rozumí světovému trhu s destiláty. A osud mu takového člověka přivedl.

Cestovatel, který přinesl svět

Náhodné setkání Jakuba Vojáčka s Luisem Eckelmannem bylo jedním z těch okamžiků, kdy se historie alkoholu psala v hospodě u sklenice dobré whisky. Eckelmann nebyl jen obyčejný obchodník. Byl to zcestovalý podnikatel, vášnivý lovec a muž, který měl za sebou zkušenosti ze Skotska – kolébky světové whisky.

Když Eckelmann ochutnal Vojáčkovu žitnou pálenku, okamžitě poznal její potenciál. Ale zároveň věděl, co jí chybí k tomu, aby mohla konkurovat nejlepším destilátům světa. Ve Skotsku se naučil tajemství zrání v dřevěných sudech a pochopil, jak důležité je pro kvalitu whisky dlouhodobé skladování.

Luis Eckelmann se stal nejen obchodním partnerem, ale i vizionářem, který dal Staré Myslivecké její dnešní charakter. Navrhl ukládání destilátů do dubových sudů, což bylo v českých zemích v té době absolutní novinka. Také přišel s nápadem přidat do receptury přírodní výluhy ze sušeného ovoce, ořechů a koření, což dalo whisky její charakteristickou chuť.

Společně postavili nový lihovar v Krásném Březně, který umožnil výrobu ve velkém měřítku. Tady se také narodil název „Alter Korn“ – Stará žitná – a ikonická etiketa s myslivcem v zeleném kabátě a klobouku. Eckelmannovy lovecké vášně se promítly do celkového designu značky a daly jí identitu, kterou má dodnes.

Proměny času a jejich výzvy

Pět století je dlouhá doba na jakýkoliv podnik, natož na palírnu. Stará Myslivecká prošla období rozkvětu i úpadku, změnami majitelů i technologií, dvěma světovými válkami i komunistickým režimem. Ale vždy se dokázala adaptovat a zachovat svou podstatu.

Za první republiky se whisky těšila obrovské oblibě. Dodávala se dokonce na císařský dvůr a byla symbolem českého řemeslného umění. Retro edice z roku 1918, kterou palírna občas vydává, připomíná zlatou éru, kdy česká whisky konkurovala těm nejlepším evropským destilátům.

Komunistický režim přinesl změny ve výrobě i distribuci, ale whisky přežila i toto obtížné období. Receptura se zachovala, i když se někdy musela přizpůsobovat dostupnosti surovin a technologickým možnostem. Po revoluci 1989 začala nová éra obnovy a expanze.

Moderní Stará Myslivecká se vrací ke svým kořenům, ale zároveň inovuje. Palírna investuje do nových technologií, experimentuje s různými typy sudů a vytváří limitované edice, které oslovují nové generace milovníků whisky. Přitom ale zachovává tajemnou recepturu, kterou dnes znají jen tři lidé na světě.

Tajemství, které přežilo staletí

Receptura Staré Myslivecké je jedním z nejpečlivěji střežených obchodních tajemství v českém alkoholovém průmyslu. Základem je stále pečlivě vybraný žitný destilát, ale přesné složení přírodních výluhů ze sušeného ovoce, ořechů a koření zůstává záhadou. Každá generace předává toto tajemství jen několika málo zasvěceným.

Současný master blender Roman Petruš je jedním z těch tří lidí, kteří recepturu znají. Jeho práce ale není jen mechanické míchaní složek podle předpisu. Musí každodenně kontrolovat sudy, sledovat proces zrání, testovat kvalitu surovin a rozhodovat o optimálním čase lahvování. Je to práce, která vyžaduje nejen technické znalosti, ale i cit pro tradiční řemeslo.

Proces výroby kombinuje moderní technologie s tradičními postupy. Žitný destilát se vyrábí v nerezových destilačních kolonách, ale zrání probíhá stále v dubových sudech podle staletých postupů. Přírodní výluhy se připravují makercí podle receptur, které se nezměnily od dob Luise Eckelmanna.

Filmová ikona českého alkoholu

Stará Myslivecká se nestala slavnou jen díky své chuti. Stala se součástí české kinematografie a kultury způsobem, jakým se to povedlo málokterému alkoholu. Její láhve se objevují v desítkách českých filmů, kde často hrají roli symbolu české pohostinnosti a tradice.

Od klasických komedií až po moderní thrillery, Stará Myslivecká je stálou rekvizitou českého filmu. Režiséři ji používají jako zkratku pro autentické české prostředí, herci s ní vytvářejí nezapomenutelné scény. Je to fenomén, který ukazuje, jak hluboce je tato whisky zakořeněná v české kultuře.

Spolupráce s českými herci, především s Jiřím Bartoškou, dala značce moderní tvář, ale nezapoměla na tradice. Speciální edice „Zralá Bartoškova Selection“ byla poctou nejen hercovo talentu, ale i dlouholeté lásce Čechů k této whisky.

Moderní inovace v duchu tradice

Dnešní Stará Myslivecká není jen muzejním kouskem. Je to živá značka, která inovuje a experimentuje, ale vždy v duchu svých tradic. Palírna vydává limitované edice, které zkoumají různé možnosti zrání a finishing technik.

Single Barrel edice ukazují, jak může stejná whisky chutnat odlišně v závislosti na konkrétním sudu. Bourbon Cask Reserve přináší americké vlivy, zatímco Sherry Oloroso edice experimentuje se španělskými sherry sudy. Double Oak verze kombinuje různé typy dubového dřeva pro komplexnější chuťový profil.

Každá z těchto inovací respektuje základní recepturu a filosofii značky. Není to honba za módními trendy, ale promyšlené rozšiřování portfolia, které ukazuje versatilitu žitné whisky a schopnosti master blendera.

Budoucnost s respektem k minulosti

Po pěti stech letech existence stojí Stará Myslivecká na křižovatce. Na jedné straně je zde tlak globalizace a konkurence mezinárodních značek, na druhé straně rostoucí zájem o lokální a autentické produkty. Palírna U Zeleného stromu našla způsob, jak spojit obojí.

Investice do moderních technologií jdou ruka v ruce s důrazem na ruční práci a tradiční postupy. Expanze na zahraniční trhy respektuje českou identitu značky. Nové produkty vznikají na základě tradičních receptur, ale s využitím současných poznatků o destilaci a zrání.

Stará Myslivecká zůstává českou whisky s mezinárodními ambicemi. Je to příběh, který začal udělením várečné licence a pokračuje dodnes. Je to whisky, která spojuje minulost s budoucností, tradici s inovací, lokální hrdost s globální kvalitou.

Když si dnes otevřete láhev Staré Myslivecké, pijete víc než jen whisky. Pijete pět století české historie, vášeň tří výjimečných mužů a řemeslnou dovednost desítek generací páličů. Je to tekutá historie, která v každém doušku vypráví příběh o tom, jak se rodí a uchovává tradice.

Od Viléma z Pernštejna přes Jakuba Vojáčka až po Luise Eckelmanna – každý z nich přispěl svým dílem k vytvoření legendy, která překonala století a stala se symbolem českého alkoholového řemesla. A ta legenda pokračuje dál.