Dnes, o více než dvě stě šedesát let později, se každý den vypije deset milionů sklenic tohoto tmavého moku. Guinness se vyrábí v padesáti zemích světa, prodává ve sto padesáti a jeho roční výroba přesahuje 850 milionů litrů. Pro Iry to není jen pivo – je to národní symbol, součást identity, něco, na co jsou právem hrdí.

Příběh, který začal experimentem

Arthur Guinness nebyl žádný naivní snílek. Pocházel z protestantské rodiny, zdědil slušné jmění po otci a měl obchodního ducha. Když se pustil do vaření piva, nezačal hned s tím legendárním černým mokem. Nejprve vařil klasická svrchně kvašená piva typu ale, která se nijak zvlášť nelišila od konkurence. Ale už po deseti letech vyvezl první sudy do Anglie, což naznačovalo, že něco dělal jinak.

Přelomový moment přišel v roce 1778, kdy se Arthur pustil do experimentů s tmavým pivem typu porter. Porter byl tehdy populární mezi londýnskými vrátníky (odtud název), ale Guinness z něj vytvořil něco úplně nového. Přidal pražený ječmen, který pivu dodal charakteristickou téměř černou barvu a sladkohořkou chuť. Protože bylo pivo silné a „tuhé“, vžil se pro něj název „stout“ – podsaditý.

Geniální bylo, že Arthur vsadil na poctivost a kvalitu v době, kdy většina konkurentů řešila především cenu. Jeho stout byl první svého druhu – alespoň podle jeho marketingu. Ve skutečnosti se podobná piva vařila už o sto let dříve, ale Guinness dokázal svůj produkt prosadit a rozšířit po celém světě.

Rodinná tradice pokračuje

Po Arthurově smrti v roce 1803 převzal vedení jeho syn, který se zaměřil na vývoz a vytvořil typ „Extra Superior Porter“ – předchůdce dnešního Guinness Foreign Extra Stout. Firma zůstala v rukou rodiny celá století a každá generace přinesla něco nového. V roce 1886 se Guinness stal veřejnou společností a průměrné roční tržby dosáhly 1,138 milionu barelů. To bylo úctyhodné číslo na dobu, kdy pivovar odmítal jak reklamu, tak slevy.

Zajímavé je, že pivovar dodnes používá kmen kvasnic, který používal ještě samotný Arthur Guinness. Mají jej bezpečně uložený v trezoru v několika kopiích pro případ, že by původní kvasnice pomřely. Právě díky těmto stále stejným kvasnicím si pivo udržuje svoji nezaměnitelnou chuť více než dva a půl století.

Věda za dokonalou pěnou

To, co dělá Guinness skutečně jedinečným, není jen jeho chuť, ale i způsob podávání. Ta slavná krémová pěna nevznikla náhodou. V roce 1988 guinnessovští sládci poprvé použili vtlačování dusíku do sudů místo tradičního oxidu uhličitého. Výsledek? Hustá, krémová pěna, která vypadá jako velvet a drží na pivu jako bílá čepice.

V plechovkách a láhvích najdete malou plastovou kuličku naplněnou tekutým dusíkem – takzvaný widget. Když otevřete láhev, kulička se aktivuje a vytvoří tu charakteristickou pěnu i doma. Je to malý technologický zázrak, který umožnil dopřát si autentický Guinness kdekoli na světě.

Správné načepování Guinnessu je celá věda. V Dublinu vám řeknou, že ideální čepování trvá přesně 119,3 sekund ve dvou fázích. Nejdříve se sklenice nakloní pod úhlem 45° a naplní do tří čtvrtin, pak se počká, až se vytvoří pěna, a nakonec se dolijí zbývající čtvrtina pod vysokým tlakem. Výsledek by měl mít poměr půl na půl – polovina piva, polovina pěny.

Guinness není černý!

Jedna z největších iluzí kolem Guinnessu je jeho barva. Všichni si myslí, že je černý, ale ve skutečnosti je rubínově červený. Stačí podržet sklenici proti světlu a uvidíte ten nádherný červený odstín. Barvu dává praženému ječmenu, který se během výroby opraží podobně jako kávová zrna. Právě proto můžete v chuti cítit karamelové tóny a lehké aroma kávy.

Pivo má překvapivě jen 4,2 % alkoholu, což je méně než většina českých piv. Má také méně kalorií než sklenice polotučného mléka nebo pomerančového džusu. V Irsku se tradičně považuje za „tekutý chléb“ a říká se, že „pint of plain is your only man“ – pint obyčejného je tvůj jediný přítel.

Světové dobývání

Z Dublinského pivovaru se Guinness postupně rozšířil po celém světě. Překvapivě velkou popularitu si získal v Africe, kam se začal vyvážet už v roce 1827. Dnes se 40 % světové produkce Guinnessu vyrábí právě v Africe a také se tam vypije. Afrika je tak druhým největším trhem po domovském Irsku.

Guinness se vyrábí i v Kanadě, na Bahamách, v Indonésii a dalších zemích. Každá země má svou lehce odlišnou recepturu přizpůsobenou místním podmínkám a chutím, ale základ zůstává stejný – voda, chmel, ječmen a ty legendární kvasnice z roku 1759.

Více než pivo – kulturní fenomén

Guinness se stal něčím víc než jen pivem. Je to součást irské kultury, symbol země a její historie. Irská harfa na etiketě není náhodná – v polovině 19. století bylo Irsko vnímáno jako mytický keltský ostrov a harfa zvaná Brian Boru byla jeho heraldickým symbolem. Používáním harfy na etiketě rodina Guinnessů jasně deklarovala svou irskou identitu.

Pivo se objevuje v literatuře – zmínku o něm najdete v legendárním Odysseovi Jamesa Joyce. V roce 2008 se budova palírny dokonce dostala na irské bankovky. To už tradičnější být nemůže.

Zajímavá je i souvislost s Guinnessovou knihou rekordů. Ta vznikla v roce 1951 na popud ředitele pivovaru. Příběh začal debatou myslivců nad sklenicemi Guinnessu o tom, jaké lovné ptactvo je v Evropě nejrychlejší. Z té opilecké hádky nakonec vznikla nejslavnější kniha rekordů světa.

Irské duo – pivo a whiskey

Irsko proslavily dva alkoholické nápoje – Guinness a whiskey. Není náhoda, že oba využívają ječmen jako základní surovinu. Zatímco Guinness vznikl z experimentu s praženým ječmenem, irská whiskey jako Jameson nebo Bushmills používá ječmenný slad k destilaci.

Jameson, založený Johnem Jamesonem v roce 1780, používá stejně jako Guinness trojitou destilaci, která dává irské whiskey charakteristickou jemnost. Bushmills, nejstarší licencovaná palírna whiskey na světě (licence z roku 1608), zůstala věrná ječmeni i v dobách, kdy ostatní přešli na kukuřici. Podobně jako Guinness, i tyto whiskey značky representují irskou tradici a řemeslnou kvalitu.

Moderní trendy a craft scéna

Zatímco Guinness reprezentuje tradiční pivovarnickou velikost, v posledních letech zažívá boom craft beer – řemeslné pivo z malých nezávislých pivovarů. Craft pivovary často experimentují s podobnými styly jako je stout a porter, ale v menším měřítku a s většší kreativitou.

Moderní craft sládci se nechávají inspirovat Guinnessom, ale přidávají vlastní twist – kávové stouty, čokoládové portery, nebo dokonce barrel aged verze zrálé v sudech po whiskey. Je to podobný přístup, jaký měl kdysi Arthur Guinness – vzít tradiční styl a udělat z něj něco nového a lepšího.

Guinness dnes

Dnes patří Guinness společnosti Diageo, ale stále se vyrábí v původním pivovaru St. James’s Gate v Dublinu. Z historické budovy se stalo muzeum – Guinness Storehouse, které od roku 2000 navštívilo přes 20 milionů lidí. Je to jedna z nejnavštěvovanějších turistických atrakcí v Irsku.

Pivovar ale čelí výzvám moderní doby. Mladší generace pije méně alkoholu, roste popularita craft piv a konkurence je enormní. Guinness reaguje inovacemi – nealkoholickými verzemi, novými příchutěmi a modernějším marketingem. Ale základ zůstává stejný – poctivé tmavé pivo z Dublinu, které si získalo srdce lidí po celém světě.

Proč Guinness funguje

Guinness není jen pivo – je to příběh. Příběh o mladém muži, který si troufnul na impossible mission v konkurenčním prostředí. Příběh o inovaci, tradici a kvalitě. Příběh o tom, jak se z místního dublinského pivovaru stal globální fenomén.

Je to také připomínka, že nejlepší věci často vznikají z experimentu a odvahy jít proti proudu. Arthur Guinness nesledoval trendy – tvořil je. Nevařil to, co chtěl trh – vařil to, co považoval za nejlepší. A pak přesvědčil trh, že má pravdu.

Dnes, kdy žijeme v době globalizace a unifikace, má Guinness stále co říct. Ukazuje, že lokální tradice a řemeslná kvalita mohou uspět celosvětově. Že příběh a autenticita jsou silnější než marketing a levná produkce.

Takže až si příště objednáte Guinness, vzpomeňte na Arthura. Na muže, který si troufnul pronajmout pivovar na devět tisíc let a změnit svět piva navždy. A možná si uvědomíte, že v té sklenici není jen pivo – je tam kus irské historie, technologických inovací a lidských snů!

Článek Guinness: Legendární irské pivo, které dobilo svět se nejdříve objevil na Whisky a Rum.cz.

Když jsem poprvé ochutnal řemeslné pivo před několika lety, uvědomil jsem si, že pivo může být mnohem víc než jen standardní desítka nebo dvanáctka. Najednou jsem objevil piva s chutí po tropickém ovoci, kouřem, čokoládou nebo dokonce kávou. A tenhle zážitek sdílí čím dál víc lidí.

Co vlastně craft beer znamená

Craft beer se dá přeložit jako řemeslné pivo. Jde o pivo vyrobené v malých, nezávislých pivovarech s důrazem na kvalitu, originalitu a ruční práci. Na rozdíl od průmyslových pivovarů, kde se všechno vyrábí ve velkém s ohledem na náklady, řemeslní pivovary si mohou dovolit experimentovat a vyrábět pivo podle vlastních představ.

Základní charakteristiky craft beer jsou jasné: malý výstav (většinou do 200 000 hektolitrů ročně), nezávislost (není vlastněný velkými koncerny) a tradiční přístup k vaření piva s kvalitními surovinami. Nejde ale jen o velikost – jde o filozofii. Sládci v craft pivovarech jsou často nadšenci, kteří pivo nevyrábějí jen pro peníze, ale protože je to jejich vášeň.

Craft beer boom v Česku

Česká republika zažívá skutečný boom minipivovarů. V současnosti působí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku přes 450 pivovarů, což je neuvěřitelné číslo. V roce 2024 vzniklo 13 nových minipivovarů a v roce 2025 jich už přibylo dalších 8.

To není náhoda. Češi sice pijí tradičně nejvíc piva na světě, ale začínají hledat něco víc než jen standardní ležák. Letní měsíce jsou klíčovým obdobím pro celé pivovarnické odvětví, neboť během této sezóny se uskuteční třetina celkových tržeb, a právě craft pivovary těží z rostoucího zájmu o originální a kvalitní piva.

Trend je jasný – lidé chtějí piva s příběhem, s charakterem a s něčím navíc. A české craft pivovary jim to dokážou poskytnout.

Nejznámější české craft pivovary

Pivovar Zichovec

Rodinný craftový minipivovar, který světlo světa spatřil už v roce 2012. Z malého rodinného podniku v Zichovci u Slaného se postupně rozrostli, a v roce 2016 přesunuli výrobu do nového moderního pivovaru v Lounech. Zde aktuálně vaří okolo 60 druhů piva ročně.

Zichovec je dnes jedna z nejvýznamnějších craft značek v Česku. Jejich piva jako IPL, NEIPA nebo barrel aged speciály patří mezi nejlepší, co u nás můžete ochutnat. Pivovar má i vlastní festival a mobilní pivní autobus.

Rodinný pivovar Bernard

Stanislav Bernard založil Svaz malých nezávislých pivovarů a začal rok a půl trvající boj za snížení spotřební daně pro pivovary s ročním výstavem do 200 tisíc hektolitrů. Díky jeho prosazení malé pivovary nejen přežily, ale začal jejich rozvoj.

Bernard není jen pivovar, ale symbol nezávislosti. Vyrábí 16 druhů piv, mezi nimi pivo bezlepkové, atraktivní Černou lavinu nebo svrchně kvašený Bohemian Ale. Nadále odmítají balit pivo do nevratných PET lahví a hliníkových plechovek.

Pivovar Matuška

Jeden z průkopníků českého craft piva, který ukázal, že i u nás se dají vařit skvělá svrchně kvašená piva ve stylu britských ales. Matuška patří mezi nejrespektovanější craft pivovary v Česku.

Další významní hráči

• Sibeeria – pražský pivovar známý svými experimentálními pivy
• Lucky Bastard – brněnský pivovar specializující se na americké styly
• Nachmelená opice – krnovský pivovar s originálními názvy a chutěmi
• Clock – mladý pivovar s moderním přístupem k pivnímu designu

Jaké styly craft pivo nabízí

Craft beer otevírá úplně nový svět pivních stylů. Zatímco v hospodě dostanete většinou jen světlý ležák, craft pivovary nabízejí desítky různých stylů:

• IPA (India Pale Ale) – hopové bomby s intenzivní hořkostí a aroma citrusů nebo tropického ovoce. Nejpopulárnější craft styl.
• NEIPA (New England IPA) – zakalené IPA s nižší hořkostí, ale intenzivním ovocným aroma.
• Stout a Porter – tmavá piva s chutí po kávě, čokoládě nebo karamelu.
• Sour Ales – kyselá piva často s přídavkem ovoce, která připomínají víno.
• Barrel Aged – piva zrálá v sudech po whiskey, víně nebo jiných alkoholech.
• Pšeničná piva (Weizen) – osvěžující piva s charakteristickou chutí.

Regionální hvězdy, které stojí za poznání

• Minipivovar Mazák (Dolní Bojanovice) – moravský pivovar, který reprezentuje kvalitní regionální výrobu.
• Minipivovar Mordýř (Dolní Ředice) – další z úspěšných českých craft pivovarů s charakteristickým názvem.
• Pivovar Falkenštejn (Krásná Lípa) – severočeský pivovar v krásném prostředí, který kombinuje tradici s moderním přístupem.
• Minipivovar Safari (Dvůr Králové nad Labem) – originální koncept pivovaru spojeného se zoo.
• Zelená Hora – pivovar, který si získává stále větší uznání na craft scéně.
• Hostivar – pražský pivovar, který patří mezi menší, ale kvalitní výrobce.
• Wild Creatures (Dolní Dunajovice) – jeden z nejnovějších přírůstků craft scény s moderním přístupem.
• Minipivovar U Tří růží (Praha) – pražský minipivovar s tradičním názvem a kvalitními pivy.
• Dětenice – zámecký pivovar, který kombinuje historické prostředí s moderním pivovařením.

Celkem v Česku působí více než 500 pivovarů různých velikostí – od velkých průmyslových až po úplně malé nanopivovary. Každý region má své lokální pivovary, které stojí za objevení. V roce 2024 vzniklo 13 nových minipivovarů a trend pokračuje i v roce 2025.

Kde craft beer ochutnat

Specializované bary

Praha je rozhodně centrem české craft scény. Craft House na Novotného lávce má 27 čepy s výborným craft pivem a ciderem z České republiky i ze zahraničí, plus separátní Imperial Bar se silnými pivy jako Double IPA, Russian Imperial Stout a belgické Quadruples.

BeerGeek Bar v Praze nabízí 32 čepy s největší nabídkou místních a zahraničních řemeslných piv v České republice. Každý den narazí na čep 5-10 nových piv, mnoho z nich nebudete moci najít na čepu nikde jinde. Jejich motto je jasné: „Nenabízíme piva, která si můžete koupit v jakémkoli supermarketu.“

Brno má také svou craft scénu – najdete tam například CraftBeer Bar na Solniční s 14 čepy a spoustou speciálů v lednicích.

Další města postupně rozšiřují nabídku craft barů. Vždy se vyplatí zeptat se místních nebo vyhledat craft bary online před návštěvou.

Pivotéky a specializované obchody

Specializované obchody s craft pivem vznikají ve všech větších městech a jsou ideální místo, kde objevit novinky. Táborská pivotéka Craft Beer nabízí široký výběr z českých i zahraničních pivovarů. Můžete si tam koupit piva domů a často i ochutnat novinky přímo v obchodě.

Ve většině krajských měst najdete alespoň jednu kvalitní pivotéku, kde vám odborný personál poradí s výběrem podle vašich preferencí. Často pořádají degustace nebo pivní večery s konkrétními pivovary.

Přímo v pivovarech

Zichovec v Lounech má vlastní výčep a pořádá exkurze i pivní festival. V létě můžete navštívit jejich mobilní pivní autobus na různých akcích.

Bernard v Humpolci má návštěvnické centrum k 30. výročí existence pivovaru, kde se dozvíte celý příběh značky. Mají také síť franšízových podniků Bernard Pub a Bar.

Sibeeria v pražských Vysočanech nabízí návštěvy pivovaru na adrese Kolbenova 438/7, kde můžete vidět celý proces výroby.

Strahov Monastic Brewery nedaleko Pražského hradu nabízí unikátní zážitek v historickém klášterním prostředí s vlastní restaurací a pivní zahradou.

Mnoho dalších craft pivovarů má vlastní výčepy nebo pořádá degustace o víkendech. Je to nejlepší způsob, jak poznat příběh piva, vidět, kde se vaří, a poznat sládka osobně. Často dostanete i piva, která nejsou běžně dostupná jinde.

Online nákupy a předplatné

BeerButik.cz nabízí největší výběr pivních speciálů z Česka a zahraničí, včetně NEIPA, IPA, IPL, Pastry Sour IPA, kyselých piv a lagerů. Rozváží po Brně každý den a zbytek republiky expedují ihned po zaplacení.

Pivo Jinak nabízí pivní předplatné – každý měsíc vám pošlou box s vybranými craft pivy z českých minipivovarů. Můžete si vybrat malé předplatné (6 piv) nebo velké (12 piv) na 1, 3, 6 nebo 12 měsíců.

CraftBeer Import zásobuje celé území ČR a Slovenska a má ve svém portfoliu ty nejlepší české i světové pivovary. Od prosince 2021 provozují i vlastní craft bar v centru Brna.

E-shopy pivovarů – většina větších craft pivovarů má vlastní e-shop, kde můžete objednat jejich piva přímo. Často nabízejí i exkluzivní várky, které se nikde jinde nedostají.

Proč je craft beer dražší

Řemeslné pivo stojí víc než průmyslové a má to své důvody. Kvalitní suroviny, výjimečnost chuti, exkluzivita, malovýroba s vysokým podílem ruční práce… to jsou jen některá kritéria piv, na které se zaměřuje craft beer.

Sládci používají dražší chmely (často importované z USA), speciální slady, kvalitní kvasnice a často přidávají ovoce, koření nebo jiné ingredience. Výroba je časově náročnější, výstavy menší, takže náklady na litr jsou logicky vyšší.

Ale když si uvědomíte, že za craft pivo zaplatíte třeba 60-80 korun, což je cena jednoho panáku vodky, není to až tak šílené. Zvlášť když za to dostanete unikátní chuťový zážitek.

Budoucnost craft beer v Česku

Trh craft piv v Česku roste, řemeslné pivovary získávají čím dál více pozornosti a investice směřují právě tam. Stále více minipivovarů zařazuje do své nabídky nealkoholická piva, která jsou vhodná pro řidiče a lidi, kteří chtějí zůstat ve střehu.

Vidím několik trendů:

• Růst kvality – konkurence nutí pivovary vyrábět čím dál lepší piva
• Specializace – každý pivovar si hledá svůj styl a charakteristiku
• Udržitelnost – důraz na lokální suroviny a ekologický přístup
• Inovace – experimenty s novými styly a technikami

Jak začít s craft pivem

Pokud chcete craft beer vyzkoušet, začněte pomalu. Nejdřív si dejte nějaké lehčí pivo – třeba craft ležák nebo pšeničné pivo. Pak můžete postoupit k hopovějším stylům jako je APA (American Pale Ale) a až pak k silnějším IPAčkám.

Nebojte se experimentovat a ptát se v barech nebo pivotékách na doporučení. Craft pivovary často mají na etiketách popis chuti a síly, což vám pomůže s výběrem.

A hlavně – craft beer není jen o tom, že se napijete. Je to o poznávání nových chutí, o příbězích pivovarů, o setkávání s lidmi, kteří mají podobnou vášeň.

Závěr

Craft beer není jen módní trend – je to návrat k poctivému řemeslu a kvalitě. V době, kdy všechno směřuje k masové výrobě a unifikaci, řemeslné pivovary nabízejí něco osobního, autentického a jedinečného.

Česko má skvělou pivní tradici a craft pivovary ji neničí – naopak ji oživují a posunují dál. Za posledních deset let vznikly stovky nových pivovarů, které dokázaly, že i malý nezávislý pivovar může vařit světová piva.

Takže až příště narazíte na craft beer, dejte mu šanci. Možná objevíte nový svět chutí, který vás úplně pohltí. A stejně jako mě, možná zjistíte, že pivo může být mnohem víc než jen nápoj – může být uměním.

Článek Co je to craft beer: Revoluce řemeslného piva dobývá Česko se nejdříve objevil na Whisky a Rum.cz.